Déjiny Sumavskych Manufaktur na Vyrobu Kameniny (aláírt példány) [antikvár]

Zvlástní otisk casopisu Cesky lid eis. 1/1955. Vytiskl Knihtisk, n. p., závod 03, Praha 2, Jungmannova 153 talife, Beierek. Mekka kamenina. Bild poleva. Prvni a druhy s vedutou v temnych konturdeh, eerné zard-movdni. Druhy ma ndpadnë kazové vypdleni. Tfeti s prolamovanym okrajem a typickym beierskym kvëti-novym dekorem ve vinovë őervené, oranzove, zelené, modré a manganové. Prumëry (zleva do prava): 19 cm, 20 cm, 21 cm. Museum J. Jindficha v Domazlicich, inv. c. E 407, 830 a E 31Jf.DËJINY SUMAVSKYCH MANUFAKTUR NA VÎROBU KAMENINY(BEIEREK, H A M R Y, STARÁ L H O T A) VLADIMÍR SCHEUFLERVlâda Jasefa II. a jeho fysiokratické nâzory zna-menaji obrat v prumyslovém podnikâni, jenz se ra-dikâlnë projevil zejména v prumyslu keramickém. Do této doby mélo Rakousko-Uhensko jedinou tovâr-nu tohoto druhu, stâtni porcelânku ve Vidni s po-boőkami v Engelhardtzellu a v Holici, na vyrotou fa-jansi. Tehdy byl zlomen koneenë jeji monopol, je-hoz si neprâvem osobovala, dovolâvajic se dâvino za-niklého privilégia (1744) na vyrobu porcelânu \v mo-narehii. Ani prvni soiukromé podniky tohoto druhu, pocinaje Rabensgrunem, zal. r. 1789, nebyly usetre-ny monoipolistickych snah videnské porcelânky a vice jak őtvrtstoleti zâpasily s neprizni videnskych a prazskyoh uradu, které jim vsemoznë ztëzovaly roz-sireni vyroby, zvlâstë zavedeni vyroby porcelânu. Lec narustâni 'kapitalistickych vztahu prekonalo i tyto v podstatë feudâlni tendence, ëasto ovsem oprâvnë-né, nebot kdekdo chtël tehdy zaklâdat tovârny na vyrobu porcelânu ci kameniny, nemaje ani potreb-ného kapitâlu, >ani znalosti problému technologie vyroby, jez se tehdy vyzadovaly. Ceské tovârny byly zaklâdâny také naprostou vëtsinou soukromymi pod-nikateli z nejruznëjsich vrstev burzoasie. Je pfiroze-né, 2e pri tehdejsich dopravnich moznostech tovârny vznikaly u nalezist' potrebnych &urovin (jilu a kaoli-nu, kfemene a zivee) a topiva, jimz bylo zpocâtku pfedevsim drevo. Problémy spotreby dreva byly pri tehdejâim extensivnim lesnim hospodâr&tvi velmi du-lezité a zadatelé o povoleni k vyrobë kameniny ci porcelânu vzdy zduraznuji, ze zalozeni tovârny ne-ohrozi spotrebu dreva v kraji. V Cechâch bylo në-kolik ablast! nalezist' vybornych hmot k vyrobé kameniny a porcelánu. Predevsím Karlovarsko a Tep-licko, kde vznikají prvni továrny, pak severni a jiho-západni Cechy, kde vsak se loziska brzy vycerpala, ovsem byly tu zase zásoby kfemene a zivee, a te-prve pozdéji s rozvojem techniky bylo mozno vyuzít i lozisek na Plzensku, Rakovnicku a v jiz. Cechách. Beierek, Hamry a Stará Lhota patri k manufaktúrám jihozápadoceskym, lezí vsak stranou na jihovy-chod v masivu sumavskych hor. Pokusme se osvétlit na jejich déjináeh vyznam dro'bné manufaktury v zi-voté naseho lid-u a jeho kultufe.Zalození manufaktury v Beierku spadá do r. 1824,1 Je tedy Beierek patnáctou továrnou na keramiku v Cechách poradím zalození z vice jak triceti tová-ren, vzniklych v první polovi'né 19. stol.2 Zatim co zprávy o roce zalození jsou nesporné, nebylo dosud jasno, kdo byl zakladatelem manufaktury. O. Weber v cit. díle uvádí Martina Schellhorn a, od-volávaje se na Schematismus z r. 1825.:1 Schematismus v&ak uvádí jako zakladatele majitele bystrické-ho pahství Josefa Kordíka a Frantiska Schell-h o r n a jako vedouciho vyroby.4 Martin Schellhorn. byl nájemcem manufaktury téprve od r. 1828.G Ar-chiviní doklady o zalození mainiufaiktury chybí. Jedi-nym ddkliadem je zmínény Schematismus. O ispráv-nosti jeho údajü nelze v podstaté pochybovat, a tak za zakladatele beierské manufaktury nutno povazo-vat Josefa Kordíka a nikoliv Martina Schellhorna. I matricní údaje potvrzují, ze Schellhornové byli jen nájemci a nikoliv majiteli manufaktury.0 Patrí tedy