Národní Museum [antikvár]

Idea N drodnih o musea*slovy: Toí ten drahocenny pomník,jejz vroucí otcüv nasich láska k vlasti a k naukátn posta-vila sobé i potomstvu, toí pravy poklád nás i chlouba nase, to nase Ceské národní museum," nazvav je soucasné Archimedovym punktem, ktery hybal a povznásel národnost ceskou vys a vyse". Az nadnesena zdála by se tato chvála, kdyby byla nevysla z úst muze tak vázného a rozvázného. I klademe si otázku, műzeme-íi tak mluvit jeste nyní, kdy vzpomínáme sto-tficetiletého trvání naseho ústavu. Tu si musíme uvédomit, jaká ajak veliká to byla idea,jez vedla k zalození Národního musea, k vytváfení a utváreni, k vyvoji jeho programú v myslen-kovych a spolecenskych proménách casu.Alespon letmo nutno se dotknouti hospodáfského a kulturního stavu ceské spolecnosti v 17. a zvlást v 18. století, v dobé skutecného temna, jez hroziío pohltit cely národ, v nemz ponízená ceská rec zila uz témerjen v nejnizsích vrstvách selskych a mestskych a v skromnych jeho vytvorech. Teprve tereziánské a zvlási josejinské reformy polozily základ k povznesení hmotnému a duchovnímu. Otevrely se brány do sveta, kde proudil svobodnejsí duch, sevreny do té doby tuhymi ponty absolutismu a protireformace. Pravda, toto povznesení bylo ohrozeno ger-manisacními, centralistickymi a unijikacmmi snahami vídenského dvora. Ale ty mocné vzbudily pud sebezáchovy a tak nakonec vice prospély nez skodily. Spása a vysvobození nemohly vsak jeste vzejít z utlaceného lidu ceského. Pomocnou ruku pódala národu slechta, veda a vedd. Podmínkou a základem obrození národního bylo obrození kulturní.Ohrozena ve svych dosavadních vysadách a prodchnuta francouzskym a anglickym osví-censtvím obracela svobodomyslná cást ceské slechty zájem k ceské minulosti, pecovala o své knihovny, archivy a sbírky, jez ochotné otvírala badatelüm a bádání, horlive je podporujíc vjejich védeckém úsilí a sama v nich hledajíc poucent. Tak se stalo, ze národní obrození bylo zalozeno historicky. Sláva a osudovost ceskych déjin ucinila z Némcű, z Dobnera, Voigta, Boma a jinych, ceské vlastence, jejichz díla,jakoz i díla jejich ceskych druhu, pevnépodeprela vsechnu buditelskou práci. Nové védecké myslení, proniknuté exaktními methodami, vedlő také k pozorování pnrody ve vsech jejich projevech a proto k zakládání a porádání prírodovédnych sbírek, které se staly vedle historickych památek vychodiskem poznávání vlasti i svéta.* Clánek podává v podstate obsah prednásky, proslovené na slavnostnim valném shromázdén! k oslavé 130. vyrocí zalození Národního musea dne 25. dubna 1948 v Pantheonu Národního musea v Praze.9