Brno/Brünn/Brno/Brno [antikvár]

Brno... co vsechno je skryto za témi nékolika prostymi písmeny. Minulost i prítomnost druhého nejvétsího mésta Ceskoslovenska, dramatická historie, bohatá na zvraty i promény podob moravské metropole, jak je pfinásel prudky tok casu, krása památníkú vytvofenych pilnyma rukama minulych generací, klidné kouzlo gotickych piet a mádon i strhující velkolepost barokních fresek, poezie skrytych zákoutí a malebnych mist, ale také ruch a prudky tep zivota nasí soucasnoisti. Brno, mésto tolika podob a tvárí, je zajímavé z mnoha aspektű. Predevsím je mocné prúmyslové centrum. Prümyslová vyroba se zde zacala rozvíjet jiz v druhé poloviné osmnáctého století, nejdríve sukna a textilií, pozdéji i strojírenství. První brnénská strojírna uz v roce 1822 postavila parní kotel a roku 1903 parní turbínu. V devadesátém roce minulého století zalozená Královopolská strojírna je dnes kolos, vyrábéjící dűlezitá chemická zarízení. A tak bychom mohli vzpomenout Závod kulickovych lozisek, Slévárny Juranovych závodű, Závody Jana Svermy, vyrábéjící precizní lovecké zbrané a psací i pocítací stroje, i jiné. Predchűdkyné Smeralovych závodű se zapsala do svétovych déjin strojírenství vyrobou první Kaplanovy turbíny na svété v roce 1918. Inzenyr Viktor Kaplan, profesor brnénské techniky, prozil v Brné tri desítky let svého zivota a tady také vynalezl svou turbínu. Brno je navíc centrem mohutné prúmyslové oblasti a stací vyslovit Blansko, Adamov, Kurim a Rosicko-oslavanská kamenouhelná pánev, abychom se o tom ujistili. Je to mésto práce - zije tu a pracuje na tri sta ctyricet tisíc obyvatel a dalsí desítky tisíc sem za prací pfijízdéjí. Vysledky Ize vidét na brnénskych mezinárodních veletrzích. A to je dalsí aspekt Brna, je méstem veletrzním. Vystavní areál vznikl v roce 1928 v avantgardním období brnénské architektury a z této doby pochází vystavní hala s rotundou, rada dalsích pavilónű a vyhlídková véz. V letech 1957-1958 pribyly pavilóny budící podiv nevsedními konstrukcemi stresních kopulí. Pred branou vchodu se tycí monument, dílo sochare Vincence Makovského. Predstavuje zenu-plodnost a muze-vzepétí ducha, v paprscích slunecní hvézdy-zivitelky. Ve veletrzních expozicích jsou vystaveny plody lidského ducha a umu jako vytvory, jez clovéku pomohly povysit se nad zemi a vstoupit do kosmu. Brno je vyznamnym ohniskem védy a uméní. Sídlo zde mají cetné vysoké skoly, muzea, archívy, rada knihoven, pűsobí tu státní filharmonie a hudebni télesa mezinárodního véhlasu, nékolik divadel, opera, balét, méla tu kolébku avantgardní architektúra, z níz vychází i architektúra soucasná. Literatura, vytvarné uméní a hudba je v tomto mésté na vysokém stupni a prinásí vysledky vyznamné z hlediska celonárodního i mezinárodního. V Brné pűsobil zakladatel moderní genetiky Gregor Mendel, trávil tu své dny skladatel Leos Janácek, v Brné tvoril architekt Adolf Loos, své objevy tady zpracovával archeolog Karel Absolon. Brno je i méstem zakladatele slavistiky Josefa Dobrovského a také národního básníka Petra Bezruce. Území Brna bylo osídleno uz v dobách lovcú mamutű, pro§ly tudy civilizace neolitu, pracovali zde tvűrcové zvoncovych pohárű, únétictí kovolitci, plály tady hranice pohrbívanych.. .V údolích Krasu se skryvali milírníci hallstatskych hamrű, pronikli sem Galové i legionári rímskych césarű, sídlil tu praslovansky lid a Moravané ze Starych Zámkű. Jedni strídali druhé a vsichni nacházeli obzivu, vzdyt' brnénské území mélo dávat z ceho. Pestrá je historie Brna. Prozívalo neklidná léta za rodinnych svárú premyslovskych nápadníkü trűnu stejné jako lucemburskych, válecná desetiletí v 15. véku i období rozkvétu ve století dalsím. Prílis casto jím procházeli vojáci v uniformách nejrűznéjsích armád, kterí za sebou zanechávali jen spálenisté, krev a zkázu. Habsburkové, nevrazící na tuzby národű po svobodé, posílali za pevné zdi brnénského Spilberku vlastence jako byli Silvio Pellico a Kazinczy Ferenc.