Cesky Krumlov [antikvár]

Cesky krumlovMálokteré mésto je natolik osudové spjato s pfírod-ními podmínkami a krajinnym reliéfem jako Cesky Krumlov. Kotlina vymodelovaná odvékym proudem Vltavy a sevfena na jihu a západé lesnatymi pásmy sumavského pfedhüfí se otevírá na severovychodé do zvlnéné pahorkatiny, severní horizont pak pfehrazuje modravy masív Blanského lesa. Pfíznivá poloha mista lákala k osídlení jiz prehisto-rického clovéka. Hluboké údolí feky mu umoznilo pfekonat neschüdné pralesy a spojit tak horní Povlta-ví s krajinou pfi Dunaji. Obchodní stezka sledovala tuto linii i V raném stfedovéku. Procházela územím dnesního mésta a pfekracovala koryto feky v misté Lazebnického mostu.K ochrané brodu postavil zde na skalní ostrozné nékdy pfed polovinou 13. století Budivoj se svym bra-trem Vítkem hrad, rodové sídlo Chrumbenowe -Krumlov. Oba byli pfíslusníky legendárního rodu Vítkovcü, s erbovním znamením pétilisté rüze, ktery na pocátku 13. století získal a kolonizoval dosud malo obydlené území jizních Cech. Pad hradem, pfi staré oeste, se brzy usadili kupci, femeslníci a pan§tí sluzebníci. Nepravidelná uhcová zástavba nazvaná Latrán odvozovala své jméno z la-tinského ad latera castelli", to je v boku hradu. Posléze pfistoupili páni z Krumlova k zalození skutec-ného mésta naproti Latránu, v prostoru vymezeném smyckou Vltavy. Novy sídelní útvar, jenz pfevzal jméno hradu, byl vsak dobudován az po vymfení svych zakladatelü v roce 1302.Jejich nástupci a pfíbuzní, páni z Rozmberka, spojiH panství obou vítkovskych vétví a z Ceského Krumlova vytvofili svou rezidenci. Osadni'ci povolaní z ra-kouskych a némeckych zemí tu spolu s domácímilidmi chtéli zfejmé vytvofit pravidelné rozvrzeny urbanisticky celek po vzoru nedalekych královskych Ceskych Budéjovic. Svazity a nerovny terén méstisté kapkovitého tvaru vsak uplatnéní sachovnicového püdorysu neumoznil. Základem kompozicní osnovy se stalo téméf ctvercové náméstí, kterym procházely hlavní komunikacní osy. Severojizní spojující Lazeb-nicky most s mostam dr. E. Benese a západovychodní sméfující z náméstí k nékdejsí Horní bráné. Mésto -bylo ve svych základních rysech dotvofeno kolem poloviny 14. století díky velkorysé stavební aktivité Petra 1. z Rozmberka (1310-47), jenz Krumlov obehnal hradbami a nadal základním méstskym privilégiem. Krátce po Petrové smrti se jeho rozloha rozsifuje o tzv. Nővé mésto v sousedství Latránu, jehoz jádrem jsou nővé zalozené klástery minoritü, klarisek a feholního domu bekyn. Dramatickou konfiguraci krajiny podpofil clovék vy-znamovymi urbanistickymi a architektonickymi ak-centy. Poddanské mésto hluboko sevfené na dné kot-liny vzhlízí pokorné mofem svych stítü a stfech vzhü-ru, k majestátní kulise pysného panskéhosídla, které-mu konkuruje jen pohledové protilehlá, vznosná bu-dova farního chrámu sv. Vita se vztycenym prstem hrotité véze. U paty kostela, na rynku a v pfilehlych kfivolakych ulickách kypél rusny zivot stfedovékého mésta, zkhdnény jen v meditativním zátisí klásterních areálü a jejich zahrad. Krumlov pod ochranou Oldfi-cha z Rozmberka odolal nicivému náporu husitské revoluce a píevzal úlohu jednoho z pfedních politic-kych a kulturních center Ceského Království. Pfitom se definitivné prosadila jiz tradicní duchovní i hospo-dáfská orientace mésta jizním smérem, do oblasti Podunají a od sklonku 15. stol. téz do severní Itália.