Hluboká [antikvár]

Na severním okraji budéjovické rybnicní pánve, na prík-rém ostrohu nad rekou Vltavou, se tycí zámek Hluboká, je-den z nejvyhledávanéjsích zámkű nasí vlasti. Jeho historie sahá do poloviny 13. století. Pravdépodobné byl jeho budo-vatelem král Václav I., zakladatel dalsího hradu na Vltavé - Zvíkova.Pűvodní goticky hrad byl podélného typu s mostem prés pfíkop strezenym válcovou vézí v místech véze dnesní stav-by. Od jihu, vychodu a západu byl hrad chránén strmymi svahy, na severu ve skále vylámanym príkopem.Zalození hradu bylo zrejmé namíreno proti rozsirování hospodárské a politické moci Vítkovcű, mocného jihoceské-ho feudálního rodu ohrozujícího královské drzavy v jizních Cechách. Vedle hlubockého hradu se cestí panovníci vojen-sky opírali spíse o nedaleké, nővé zalozené královské mésto Ceské Budéjovice. Pod hradem záhy vznikla osada Pod-hradí, spojená v roce 1907 s obcemi Hamr a Zámostí, povy-sená na mésto Hluboká.Ackoli okolni krajina patrila ceskému králi, hlubocké panství bylo casto zastavováno. Jen do pocátku 16. století se zde vystrídalo 26 ceskych drzitelű.Kolem roku 1260 opanoval zdejsí zbozí Céc z Budéjovic, od néhoz je prevzal král Premysl Otakar II. Po tragické smrti Premysla Otakara II. roku 1278 se stal manzelem krá-lovny - vdovy Kunhúty - Vítkovec Závis z Falkenstejna a obdrzel Hlubokou jako zástavu na véno své královské choti. Správcem hradu jmenoval svého bratra Vítka. Závis se stal pfedním rádcem mladého krále Václava II. a ve sku-tecnosti vládcem zemé. Ackoliv Závis spravoval zemi v zá-jmu koruny, doprával mlady král sluchu Závisovym neprá-telűm a nakonec dal Závise v Praze uvéznit. Závisovi prí-buzní, Vítkovci, se bourili a král dal proto vodit zajatého Závise od jednoho hradu k druhému s pohrűzkou, ze Závise popraví, nebude-li hrad vydán. Závisűv bratr Vítek na Hlu-boké hrozbé neuvéril, proto byl Závis 24. 8. 1290 na tzv. po-kutní louce u Hluboké st'at.V zástavním drzení Hluboké se pak vystrídalo nékolik slechtickych rodű. V letech 1317-1356 páni z Landstejna, v letech 1420-1453 Lobkovicové. V dobé husitského hnutí byl hrad v rukou Mikulásé z Lobkovic a stal se oporou kato-lické strany. Vilém z Pernstejna, ktery získal v zástavu Hlubokou roku 1490, zavedl na svych panstvích nővé druhy hos-podárského podnikání - napr. pivovarnictví, vinarství, hor-nictví a zejména rybníkárství. Tehdy bylo zalozeno na hlu-bockém panství nékolik rybníkű, mezi jinymi i Bezdrev. Panství se dalsími nákupy rozsirovalo. Podle urbáre z roku 1490 patrilo k Hluboké 113 vésnie.Roku 1562 byla Hluboká dédiené prodána Jáchymovi z Hradce. Ten také povolal mistra Antónia a pozdéji Vin-centa Vogarelliho, kterí se podíleli na opravách hradu. Stre-dovéky hrad vsak jiz nevyhovoval nárokúm na pohodlné bydlení a tak se od roku 1571 ménil hrad na renesanení zámek pod vedením italského stavitele Baltazara Maggiho. s nímz spolupracovali stavitelé Vogarelli a Cometta.Stavební einnost vsak pány z Hradce financné vycerpala. Roku 1598 byla Hluboká prodána Bohuslavu Malovci z Malovic. Jeho syn Jetfich se pripojil na stranu odbojnych stavű a po bitvé na Bílé hőre bylo panství Ferdinandem II. konfiskováno. Malovcové byli posledními ceskymi pány vládnoucími na Hluboké.Hluboká pripadla spanélskému generálovi donu Baltaza-ru Marradasovi jako úhrada za vojenské sluzby pfi potlaco-vání povstání. Právem pak nechal Marradas na nővé prista-vény trakt napsat: Fructus belli" (ovoce války). Od Marra-dasovych dédicű koupil hlubocké panství roku 1661 Jan Adolf I. Schwarzenberg, ktery rok predtím získal panství trebonské. Jeho rod sídlí v jizních Cechách nepretrzité jiz 330 let.Schwarzenbergové pocházejí z Dolních Frank. Za zakla-datele rodu je povazován Erkinger ze Seinsheimu a na Schwarzenbergu. Zakladatelem rodového majetku v Cechách se stal Jan Adolf I. Schwarzenberg. Pűsobil delsí dobu