Hradcany a Malá Strana [antikvár]

djakziva dominují Hradcany Praze i celé ceské zemi. Dominují jim svou polohou na vysokém ostrohu nad zákrutem Vltavy, vládnou jim i svou povahou odvékého sídla hlavy státu. Nedávná doba zménila formu a smysl této úlohy. Dnesní Hradcany nejsou jiz od lidu a od mésta oddélenou enklávou nejvyssích píedstavitelű vládnoucí tíídy. Nastolení lidové demokratického íádu a uvedení presidentű-délníkű do prostorű, které po staletí znaly jen kralovat ci poroucet, odválo z Hradu tento píeáitek zaslych véku. Dnes jiá není Praásky hrad, zárodek a jádro Hradcan, místem a symbolem zvűle pánű, nadrízenosti a vykorisíování. Je reprezentantem vűle lidu, vyrazem jeho politické samostatnosti stejné jako spolecenské rovnoprávnosti, neznající vykofisíoyanych a vykoíist'ovatelű a jdoucí cílevédomé k nejvyssí meté spolecenského zrízení, ke komunismu. Predivo historického vyvoje hradcanského území se zacalo odvíjet v dobé, kdy kmen Cechű, usídleny y povodí Ohre, dosáhl na územních vybojích za vedení kníáecího rodu Pfemyslovcű brehű Vltavy a zde, na ostrohu nad Brusnicí, si vybudoval rozlehlé hradisté. Stalo se tak nékdy v 9. století naseho letopoctu. Vyborná poloha hradisté cinila z ného opérny bod dalsích vybojű a na druhé strané pomáhala kontrolovat veskeré déní na toku Vltavy, déní, které mohlo tomu, kdo je zvládl, prináset i znacny zisk hospodáísky. Zde, pod hrad-