Hrady a zámky [antikvár]

H nidy a ^ámkj se téU neustálé po^ornosti nej sirn vefejnosti. Pod-nécuje samotná podoba nékdejsích feudálních sídéi, která jsou vyrainym prvkem ceské krajinj. VertikÁlami vé^i a strmjch palácovych staveh ci malehnou a ^ároven meimcbolicky monumentálni siluetou opusténjch, poloro^adljcb ^dí vytváfeji na mnoha místech dominantu a vytvarnj sjmbol sirokého okoli. Tento vjtvarnj akcent kra-jiny má v nasich ^emtch be^octu ohmén. Nale^neme v Cechách a na Moravé konciny, kde miii^eme putovat krajem a od ob^pru k ob^oru nás prová^ejí siluety vysinnych hradü; jinde ^ase vytycují sH cest vroubenych alejemi ^ámecká sídla vystupující ^ hustych jelenjek kulis parkü. Objekty samy pak nabí^ejí nepfeberné mno^ství architekto-nickych forem. Odráéi se v nich doba v^niku i po^déjsí osudy stavby. Prochá^íme hradními a ^ámeckymi budovami,jej sí uchovaly püvodnt skladbu a vy^dobu svédcící 0 pivote, vkusu a práci doby, v níj byly postaveny, jinéjsou ^ase vysíedkem staletého vyvoje. Promény stavebního a ^ivotniho slohu spolecnosH, vkusu i stavebních technik skládaly po generace ro\manity a bohaty obra^ vékü. neposíední fadéjsou v po- pfedí jájmu t{ámecké sbírky, které v^íkly postupnym doplnováním obytného inventáfe a vy^doby ci ^e \aníceného shératelského \ájmu a úsili jednotlivcü i celych generací. Vyvoj feudálních sídel na nasem ú^emí muyeme sledovat v souvislé línii od nejstarsích slovanskych sídlist'po celé tisíciletí a^ do poloviny století. Po':^náváme jejich Organismus V prolínající se skladbéfunkci obytnych, obrannych, správních a repre^entacních. Jejich provo^ní já'jemí — hospodáfské budovy, konírny, pivovary a dalsí jafí^ení do-kládají jejich funkci hospodáfskych center feudálních panství a pfípomínají fakt, ^e veskeré vrcholné hodnoty architektury a uméní,jimj se dnes obdivujeme,jsou vysíedkem dlouholeté práce nescetnych generací, lidí rü^nych oborű — od stavítele, archítekta a umélce po cechovní femeslníky a délníky, ktefí dávalí témto dílüm konecny vyra^ a tvar. \/ prostorech téméf ka^dého hradu ci jámku nale':(neme í jivé poucení j národních déjín. Nejednu klícovoit historickou událost mii^etne sítuovatprimo do urcité místnosti ci prostransiví, mnohá ^ téchto mist jsou be^rostfedné spojena s pobytem, tvorbou a püsobností pfedních osobností ceské i evropské kultury. Cetné hrady a ^ámky se staly podnétem ke v^niku vrcholnych dél literárních, hudebních, dramatíckjch a vy-tvarnych. Neodmyslitelny je jejich odráig v lidové tvorbé — povéstech, jkMS^kách, lidové písni, v nichj se stfídá hluboky es te tic ky profitek prostfedí domova s ostrovtipem lidové satiry a spolecenské kritíky. Ro^sah tohoto sva^ku u?)/o\nuje autornm vsechna uvedená hlediska slovem a obra^em pou^e na^nacit vybérem charakteristickych pfíkladü, V nichj nahlédneme pfedevsím do vnitfní skladby téchto sídel, t^ejména téch, kde se soustredéné pécí socíalístíckého státu o architektonické památky poda filo úspé.mé jhodnotit dochovanou skladbu prostorű a historického inventáfe.