Poklady Minulosti [antikvár]

Úvodem Fonc/em kulturních památek se Ceskoslovensko fadí k nejbohatsím státüm. Kultumí památky odrázejí spolecensky vyvoj mnoha staletí, reprezentují rüzné etapy a stupné vzdélanosti, jsou dokladem historického i spolecenského vyvoje. Posláním a úlohou památek je rozvoj estetického cíténí, posilováni národniho uvédoméni, vychova a úcta soucasného clovéka k práci pfedku, k hodnotám minulych generad. K národním kulturním památkám u nás patfí archeologické lokality, na kterych byla prozkoumána a rozsáhlymi vyzkumy dolozena osídlená centra prvého spolecného státu predkü Cechú a Slováku na nasem území — Velké Moravy. Mikulcice, Staré Mesto u Uherského Hradisté, Pohansko u Bfeclavi a dalsí mista na jizní Moravé a jihozápadním Slovensku jsou spjata s nálezy hmotné kultury, která svedcí o vysoké umélecké, remeslné i zivotní úrovni velkomoravské spolecnosti 2. poloviny 9. století. Objevené základy církevních i svétskych staveb technikou zpracování i svymi rozméry a vyzdobou fadí velkomoravské stavitele k pfedním tvürcüm rane stredoveké Evropy. Systematické archeologické vyzkumy posledních desetiletí pfinesly mnozství nálezu sperkü, zbraní, pfedmétu denní potfeby i dokladü o zpúsobu zivota velkomoravské spolecnosti a spolecnou védeckou prací archeologü, historikü, architektü i odborníkü dalsích specializovanych oború byla objasnena vyznamná epocha historie nasich národü. Ve vybudovanych památnicich a expozicích jsou poznatky védcn zvefejnovány moderními vystavními prostfedky, které umocnují bezprostfední dojem návstévnikú pfi prohlídce zpfístupnenych areálü téchto národnich kulturních památek. Prvá historicky známá sidla vznikajícího rané stfedovékého státu prvních Pfemyslovcü, Levy Hradec, Budec, Koufim, Libice, Stará Boleslav, Olomouc, Znojmo a dalsí, patrí vedle samotného Prazského hradu a Vysehradu k nejpfednéjsím kulturním památkám ceského národa. Od pocátku národniho obrození byla tato památná mista nejen pfedmetem nadseného obdivu a uctíváni, ale tez patrila k prvym lokalitám vedeckého bádání. Stavebné historické, uméleckohistorické a archeologické vyzkumy jsou spojeny se stavební údrzbou a obnovou památkovych objektü. Systematickymi vyzkumy, které predcházely stavební rekonstrukci, byly nejen upresnény jednotlivé v^ojové fáze a slohové etapy Sázavského klástera a Premyslovského paláce V Olomouci, ale byly téz objeveny neznámé objekty — základy románské rotundy s apsidou V byvalé klásterní zahrade v Sázavé a umélecky a vytvarní ojedinélá, bohate reliéfne zdobená románská sdruzená okna v prvním podlazí paláce na rane stredovékém hradisti Olomouc, které patrilo moravskym udélnym knízatnm vládnoucího rodu Pfemyslovcü. Historicky a památkovy vyznam románské rotundy ve Znojmé spocívá pfedevsím v unikátní malífské vyzdobé interiéru. Tzv. Pfemyslovsky cyklus je jedním ze základních zdrojü poznání románského umení a svym ikonografickym bohatstvím i inspirací pro hlubsí poznání pocátku národnich déjin. Komplexní obnova rotundy byla spojena s podrobnym uméleckohistorickym á technologickym vyzkumem nástennych maleb, které byly restaurovány s pouzitím nejnovéjsích metod. Je pfipravována celková rekonstrukce areálu znojemského hradisté, která vytvofi düstojné prostfedí cenné architektonické památce v rámci celkové obnovy méstské památkové rezervace. Sídelní struktura v Ceskoslovensku prosla tisíciletym v^ojem. Sít' dopravních a obchodních cest, rozvoj osídlení krajiny a samotná hustota osídlenych mist vytváfela v prübéhu staletí neopakovatelny ráz kulturní krajiny Öech, Moravy a Slovenska. Hospodáfsky a politickosprávní vjK'oj nasich zemí byl primo propojen s rozvojem mést jako center hospodáfského, spolecenského a kulturního zivota. Do dnesních dob je kulturní