Praha ve fotografii [antikvár]

PRAHA ARCHITEKTONICKÁ MÁLO MEST EVROPSKYCH dostalo pfi svém zrodu do vínku tak krásny terén jako Praha. Püda historické Prahy je plastická, meni se na kazdém kroku, a veliké pfírodní útvary, které méstu poskytla, jsou základem jeho monumentaUty. NékoHk ostrohű, které vybíhaji nad fekou v pfícném sméru, tvofí základní lesení, jez je spjato sirokym proudem Vltavy, proménénym uvnitf mésta v jezero. A v tomto zrcadle se obrázi hlavní dominanta mésta, Malá Strana a Hradcany. Na tomto terénu vzniklo tisíciletym vyvojem stavitelské dílo mohutné plastiky, jedinecného obrysu a püvabnych podrobností, slozitá syntéza architektonická, v níz se souladné spojují déjiny i uméní, a pfitom se tu uplatnují vsechny záméry evropského stavitelstvl mést od 10. do 20. století. Jesté dnes zaehovává Praha ve svém püdorysu a V rozlození architektonickych vrcholű déjiny svého vyvoje. Je to vyvoj mocného méfítka a vysoké umélecké úrovné. Zpocátku jen skupení nékolika stfedovékych osídlení splyvá v pozdéjsích stoletích ve velky celek, stmeleny vsemi slohy novovéku v bohaty architektonicky útvar. Praha vstupuje do déjin v 10. století a od té doby nabyvá postupné architektonická formy. Základní slozky jejího stavebního télesa tvorily oba knízecí hrady, na Hrad-canech a na Vysehradé, drobné osady, rozlozené pod nimi na obou bfezích Vltavy, trzní stfedisko v Tyné a kupecké osady cizincü. Proti umélecky nevyznamnym stav-bám drobnych obyvatelü jednotlivych osad zakládají první monumentální hmotu Prahy kamenné architektury kostelü a hradü, Juditin most a vézovité domy patricijú. Tento románsky zárodek mésta vyrüstal jesté na primitivní, nepravidelné ulicní siti, s fídkym zastavéním. Pravidelné méstské formace nabyvá az v první poloviné 13. století v rámci Starého Mésta fádnym ohrazením a intenzívním zastavéním, a to jiz vyspélou formou gotickou. Gotické období vytvofilo pak do poloviny 14. století dalsí méstské formace, které pfedstavují zároven rüzné stfedovéké sídelní typy po stránce právní i stavitelské. Tak vznikly postupné Malá Strana, Hradcany a Nővé Mésto prazské, vybudované do koncé 14. století spolu se Starym Méstem vrcholné gotickym slohem, jemuz dalo nejvyssí úroven dvorské uméní doby Karlovy a Václavovy. Gótika zasahovala sice jesté hluboko do 16. století a urcovala stavební ráz Prahy, ale potom zformovala celé mésto pronikavá pfestavba renesancní. Ackoli se renesance dotkla skoro vsech jednotlivych clánkü v obraze mésta, pfece nezménila jeho stfedo-vékou püdorysnou osnovu. Teprve bárok mél mohutnou sílu, aby umélecky pferodil stfedovékou Prahu a vytvofil z ní architektonickoplastické dílo s pfekrásnym obrysem a monumentálními vrcholy na obou bfezích feky. Stavební cinnost baroka dává Praze zménou celkové i podrobné hmoty a novou prostorovou kompozicí jiné mérítko a jinou plastiku.