Prahou [antikvár]

eíÍ Lm raha, toi obdivuhodné spolecenství prírodni krásy a lidské tvorivosti. Jiz její terén vymodelovany vodami Vltavy, s charakteristickou smyckou ne nepodobnou monogramu P, je sám o sobé úchvatnou prírodní scenérií. Táhlá návrsí levého brehu Vltavy, Letná, Hradcany i Petiin, proíatá údolími a pokrytá hustym stromovím, tvorí proti-klad rozlehlé planiny na pravé strané reky, nad níz jako symbolicky se na dvou protileh-lych stranách tycí Zizkov i Vysehrad, místa opfedená povéstmi i velkymi déji minulosti.Zde, pri samém ohbí reky si vytvoril cesky lid pred vice jak tisíci lety správní, hospo-dárské a kulturní stredisko - stredisko, jez véky ménily a rozsirovaly, avsak vzdy s podivu-hodnou úctou k odkazu píedchozích dob. Je málo mést na svété, kde by se minulost a soucasnost tak snásela, jako je tomu v Praze. Tato symbióza rűznych epoch, vyrazné se jevící v rozdílech historického jádra mésta a moderních ctvrtí na jeho obvodu, cini Prahu nad jiné okouzlující a píitazlivou. Zde mozno zít i snít, plné prozívat soucasnost a oddávat se kouzlu zaslych dob.Praha se vyvinula ze trí základen, stanice kupcű, kterí pricházeli do Cech za obchodem a v ohbí Vltavy pri staré obchodní ceste vytvoíili zprvu prechodné, pak trvalé trzisté, z né-hoz se postupné vyvinulo nékolik stálych osad, s zidovskou osadou na prvém místé, dále z pfemyslovského hradisté na Hradcanech a pűvodního zlického hradisté na Vysehradé. Pod hradisti se pak vytvorila podhradí, obyvaná lidem pracujícím bezprostredné pro hradní pány. Vyznam hradcanského hradisté opevnénébo hlinénymi valy a zastavéného drevénymi obytnymi a hospodárskymi staveními, pfedznamenal první historicky známy kníze cesky Borivoj, ktery zde zalozil okolo roku 890 první nevelky kamenny kostel v Ce-chách, zasvéceny P. Marii. Vyznam hradisté rozsirovali pak nástupci Borivojovi, Vrati-slav, kterf okolo 920 zalozil kostel sv. Jirí, a kníze Václav, ktery hradisti dal první monu-mentální kamennou dominantu, knízecí rotundu sv. Vita. Jak se dále vyvíjela Praha vpred-románské dobé stavebné, není známo. Ze zprávy arabského kupce Ibrahima Ibn Jakuba asi z roku 965 se dovídáme, ze Praha byla tehdy zbudována z kamene a vápna a ze byla obchodem mésto ze vsech nejbohatsí. Tehdy, roku 973 vzniklo u sv. Vita první biskupství