Skalní Mesta v Cechách [antikvár]

SKALNÍ MÉSTAMalebnost a romantika pískovcovych skalních mést v severních a severovychodních Gechách zpűsobila, ze patfí mezi nejnavstévovanéjsí oblasti nasí vlasti. Máloktery stát se műze pochlubit tolika vysokymi skalními vézemi s cetnymi vyklenky, rímsami, previsy, skalními okny, puklinovymi jeskynkami a vostinovymi jamkami na sténách, mezi nimiz zaríznuté zalesnéné rokle, kanonovitá údolí a soutésky okouzlují statisíce návstévníkű. Tém, kterí se odvází vystoupit na vrchol vézí nebo alespon na okraj nékterého skalního mésta, se naskytne prekrásny rozhled. A právé tento vyhled umoznuje nejlépe pochopit, jak vsechna tato krása vznikla.Vétsina vrcholú skalních mést lezí v jedné roviné. Nasvédcuje to tomu, ze zde byla celistvá, vodorovné ulozená pískovcová vrstva dno byvalého more z doby krídové, jak by rekl geolog. Jakou vsak má souvislost toto more z doby pred 100 milióny let s dnesními podivuhodnymi útvary a púvabnymi scenériemi?Od zrození Zemé uplynulo jiz nékolik miliard let. V nich se formovala zemská kűra, vznikly zuly, ruly, svory, bulizníky a mnoho dalsích hornin. Nase území se bé-hem té dlouhé doby stalo nékolikrát dnem more, aby bylo ze dna opét vyzdvizeno a proménilo se v sous. Jeden takovy obrovsky zdvih nastal v dobé tzv. variského vrás-néní, kdy se vytvorila témér vsechna nase pohorí od Sumavy az po Nízky Jeseník. Potom jiz zűstal Gesky masív vétsinou sousí, krómé nékterych oblasti, nakrátko zapla-vovanych mélkym morém pri prechodném poklesnutí cásti kontinentu.Tento pokles nastal v severních a vychodních Gechách asi pred ioo milióny let, v dobé, kterou geologové nazyvají kíídová perioda druhohorní éry. Z more vycnívaly Krkonose ajiné okolni oblastijako ostrovy. Znich stékaly reky, jez snásely písekabah-no a ukládaly je podél pobrezí na morském dné. Kdyz pak pred 80 milióny let more opét ustoupilo, dostaly se jeho usazeniny, zpevnéné do pískovcú, slepencú a slínű, na sous. Zűstaly vétsinou v púvodní vodorovné poloze. Nebyly vsak dlouho v klidu.V následující dobé tretihorní vznikala v sousedství nová mohutná pohorí: Alpy a Karpaty. Jejich vznik byl provázen obrovskymi tlaky v zemské kűre na okolni oblasti i na nás Cesky masív. Vlivem téchto tlakű se tvorily v pískovcové tabuli zlomy a pukliny. Jejich soustavy byly navzájem kolmé, a tak umoznily rozpad pískovcű7