Slavonice mestská památková rezervace [antikvár]

SLAVONICEVstoupíme-li do historického jádra Slavonic, mámé pocit, ze jsme se ocitli v 16. stol. Kolem sice pulzuje dnesní zivot, avsak obklopující nás domy s mnohotvárnymi stíty a atikami, s prúcelími po-krytymi prostymi i figurálními sgrafity, vyvolávají sugestivní dojem, ze se tu cas zastavil pred ctyr-mi stoletími. Ojedinélym a ucelenym souborem renesancních staveb se Slavonice staly jednou z nejprednéjsích méstskych památkovych rezer-vací u nás.Pocátky Slavonic byly skrovné koncem 12. stol. stála pod vrchem Stráz poblíz moravsko-ra-kouského pomezí slovanská osada, rozlozená kolem pozdné románského kostela z doby kolem r. 1200. Nedaleko osady se krizovaly dvé obchod-ni cesty, jedna od vychodu k západu, druhá od ji-hovychodu k severozápadu. Üzemi, zpocátku snad zemépanské, se stalo majetkem pánú z Hradce, vétve Vítkovcú, mocného jihoceského feudálního rodu. Ti patrné zalozili vedle slovan-ské osady na krizovatce cest trhovou ves, o niz nejstarsí zpráva pocházi z r. 1260. Slozity a po-zvolny vyvoj trhové vsi v opevnéné a rozvijejíci se mésto dodnes odrází zachovany pűdorys. Ráz stredovékého mésta vtisklo Slavonicim 14. stol. Má podobu nepravidelného kosodélníka, na se-verozápadé mirné zkoseného. V tomto historic-kém jádru se prostírá podélné, lichobézníkové námésti Míru (púv. Dőlni). Jeho pokracování tvo-ri siroká trzní ulice, dnes Gottwaldovo nám. (púv. Horni nám.), mírící k Znojemské bráné. Mezi ná-méstimi stojí blok chrámu Nanebevzetí P. Marie s byv. panskym domem, nahrazenym v r. 1898 pseudohistorickou budovou. Ulicní sít' je jedno-duchá. Celou délkou severního okraje mésta a v cásti jizního okraje probihají bocní ulice, obe-stavéné malymi domky.Kolem mésta obíhalo ve 14. stol. hrazeni se tremi bránami. Dvé z nich, Dacická a Znojemská se zachovaly dodnes, tretí, Rakouská, byla zbore-na v 19. stol. Opevnéné mésto pri rakouskych hranicích mélo znacny vyznam pri ochrané zemé, také ovsem pro jeho feudálni vlastníky. Méstské hradby, zpevnéné bastami, byly na poc. 15. stol. v dobrém stavu. Odolaly náporu husitského voj-ska, které stanulo pred méstem v r. 1423. Opev-néní, zcásti zchátralé béhem klidnéjsi druhé pol. 15. stol., bylo obnoveno za renesance v 16. stol. Souvislé úseky fortifikaci se zachovaly az do sou-casnosti.Hospodárskou základnu Slavonic ve 14. stol. tvorilo zemédélstvi, remeslná vyroba a rozvíjejícise obchod se suknem. Soukenici jiz v r. 1401 zis-kali od vlastníkú mésta soukenického cechu.V15. a 16. stol. vznikly dalsí cechy pekarú, rez-níkú, sevcü, kozeluhü, plátenikű a tkalcú, kramá-rú. Byla to hlavné remesla a obchod, která vedla k rozvoji a vystavbé Slavonic a prinesla jeho oby-vatelúm blahobyt.Velky hospodársky rozkvét mésta probíhal od koncé 15. stol. po celé století dalsí. Slavonice zís-kaly radu panskych a královskych privilegií, která podporila remeslnou vyrobu ve mésté a jeho ob-chodní styky. Slavonictí obchodníci bohatli pro-dejem sukna a ryb z místních rybníkú. Vyvázely se do sousedního Rakouska a do Vídné, odtud se vozilo zpét vino. Na rozvoj obchodu méla ovsem velky podíl vyhodná poloha mésta na krizovatce dálkovych cest. Hospodársky vyznam méla pro Slavonice také postovní stanice na cesté mezi Vídní a Prahou, od r. 1560 s pravidelnym vozovym spojením. Z r. 1549 jsou zprávy o zlatych a stfíbr-nych dolech v okolí Slavonic. Po r. 1600 rozsáhlá stavební cínnost ve mésté uStává. Tézké doby za-zily Slavonice za tricetileté války od rüznych vojsk, která je níjak nesetrila. V r. 1645 padly do rukou svédské armády. Jestlize v r. 1575 mélo mésto 155 domu, z toho 28 na predméstí, pak v r. 1624 bylo ze 164 domú 73 pustych a jejich po-cet jesté vzrostl po svédské okupaci. Z útrap a následkú války se vzpamatovalo az kolem zlo-mu 17. a 18. stol., k svému byvalému vyznamu se jiz nepozvedlo. Hospodársky úpadek Slavonic, prohloubeny prelozením postovní cesty (1760), se projevil nepatrnym stavebním ruchem a ma-lym prírűstkem obyvatel. Mésto lezelo stranou hospodárského a obchodního spojení, proto se mu vyhnul i prumyslovy pokrok. V I. 1750 a 1845 bylo postizeno obrovskymi pozáry s tézkymi sko-dami na domovním majetku.V 19. a 20. stol. doslo k borení cásti méstského opevnéni, starou radnici nahradila novostavba z r. 1910, renesancni durfl na Dolnim námésti, nevhodná skolni budova aj. Historické jádro Slavonic vsak ve své podstaté zústalo zachováno.Vr. 1902 se mésto dockalo zeleznicního spojeni na lokální dráze s Telei.Nad domy mésta se vypíná sestipatrová hrano-lová véz chrámu Nanebevzetí P. Marie, postave-ná v I. 1503 1549. Barokní prilbová strecha pocházi z doby po pozáru v r. 1750. Chrám sám je trojlodní bazilika, budovaná od pol. 14. stol. do r. 1521, se strední lodi, zaklenutou az v 15. stol. Fragmentálné se zachovaly gotické násténné