Bővebb ismertető
J sou KRAJE, které mají ve svém celku jednotny ráz, vyhranënou, jim vlastní atmosféru a povahu — treba jizní Cechy: jak jinak by je byl mohi básník nazvat nez „zemë zamyslená"; jen zde se mohi vznítit revolucní piámén husitství. Nebo dramatická krajina ceského severu, kde vedle monumen-tálních hor vydechuje zemë zhavé proudy energie krátery elektráren a dolu! Ci jizní Morava s lahodou svych vinicních strání a s luzními lesy, pod jejichz sma-ragdovym krytem drímou stíny Veiké Moravy Stfední Cechy tak jednotnou tváf nemají.
Jako velky plochy prstenec obkrouzily „hlavu království", Prahu, a pojaly do sebe úrodné níziny stfedních toku Labe a Vltavy. Tak se staly plodonosnym dnem veiké ceské mísy a tím zároven úbezníkem, kam se nakonec sbíhaly nej-osudovëjsi dëje nasi minulosti jako do tëzistë zemë a státu. A zdá se, jako by spolu s tím sem pronikaly ze vsech stran i síly prírody a lidského díla s odlesky a ozvënami toho, co v sousedství vyrostlo a vyzrálo. Tak naieznete v Stfedoceském kraji znaky jihoceského charakteru stejnë jako pfírodní jevy ceské severní krajiny a ohlasy vychodní 1 západní tváre ceské zemë. A to jestë ani nemluvíme o dílech lidskych rukou. Hned tfeba ponurá tvrz ponurého rybníkáfe a stavitele rozmberskych rybníkü pana Jakuba Krcína v Kfepenlcích — cozpak to nejsou jizní Cechy, s mraky nízko zavësenymi a s hladinami rybníkü, k nimz pomáhal Krcínovi stavët hráze sám d'ábel? Nebo chcete nëco ze severu? Z Adrspasskych skal? Máté tu pís-kovcové vëze Kokofínského údolí i s jeskynkami Ceskych bratrí a kamennymi „poklickami" na temeni. Prazsky královsky hrad, obnoveny Karlem IV., má svuj protëjsek v Karlstejnë, stejnë jako je protëjskem prazského Sv. Vita kolinsky dóm. Západoceské laznë si nasly pribuznou v Podëbradech, byt' velikostí, nikoli vsak vyznamem skromnëjsi, a postrádáte snad dokonce Moravsky kras? Miniaturní obdobu naieznete v Konepruskych jeskynich, navíc s padëlatelskou dílnou stfedovëkych minci.
A vypocet by mohi jit dál; pritom je zvlástní, ze stfedoceské obdoby podávaji své jinokrajové vzory v jaksi drobnëjsim provedeni, jako by respektovaly citli-vëjsi a ménë romanticky charakterovy základ strednich Cech a pfizpusobovaly tomu i ráz a rozmach toho, co sem ze sousedství vnikalo. Nebot' nejpodstatnëjsi podstata stredoceské tvái'e je prece jen poklid jejich úrodnych rovin tam, kde-hladina rek precházi v plochu poli zlátnoucich obilim