Acta Entomologica Musei Nationalis Pragae 1955. XXX/440-467 [antikvár]

acta entomologica musei nationalispragae1 955, xxxK PADESÁTINÁM Dr JOSEFA MARANA.11. listopadu 1955 se v plné síle tvurci vëdecké práce dozívá padesáti let jeden z pfedních entomologu a zoologü Dr J o s e f Mafan, zák zemfelého profesora Dr Julia Komárka.Dr Josef Mafan narodil se v Písku, kde vychodil obecnou skolu a v letech 19171925 absolvoval státní gymnasium. Po maturité odesel do Prahy, kde studoval na pfirodovëdecké fakulté Karlovy university. Bëhem studia pfisel do blízkého styku se známym ceskoslovenskym zoologem prof. Komárkem a pod jeho vedením stává se entomologem a zoologem sirokého rozhledu. V roce 1929 pfedkládá disertacní práci a 2. kvëtna 1930 byl promován doktorem véd pfírodních. Jiz bëhem vysokoskolského studia pracoval v entomologickych ebírkách Národního musea v Praze, kde byl veden prof. Janem Obenber-gerem. V roce 1925 stal se pomocnou vëdeckou silou v Národním museu, ale jiz v r. 1930 byl jmenován definitivním odbornym úfedníkem, kde püsobí dodnes jako vëdecky pracovník a 'prednosta entomologického oddëleni. Jeho síroké znalosti ze zoologie a pfedevsím entomologie byly základem k jeho habilitad v r. 1946. Stal se docentem zoogeografie na prirodovëdecké fakultë Karlovy university v Praze a v r. 1948 byl navrzen na profesora systematické zoologie, kterouzto funkci vykonával tri roky. Vrátil se vsak zpët do Národního musea vázán vztahem k vëdecké musejní práci.Bëhem své vëdecké cinnosti podnikl fadu exkursí po ceskoslovenské re-publice a nahromadil velky entomologicky materiái, pfedevsím z jizních Cech, Jizní Moravy a Karpat. Podnikl fadu vëtsich i mensích vyzkumnych sbërnych cest do zahranicí. V r. 1925 sbíral v Jugoslavii v Kransku, v r. 1927 v Severní Africe v Tunisu. V r. 1928 v západním stfedomofí, hlavnë v Jizní Francii a na Korsice. V r. 1929 sbíral v Bulharsku, pfedevsím v bulharské Macedonii v Kresnensko defilé, na Alibotusi, na Pirinu, dále na Rile, Vitosi a Ljulin pla-ninë. V r. 1930 zúcastnil se veiké cesty do Severní Afriky, do Tunisu a Alzíru. V r. 1931 sbíral v sedmihradskych Karpatech a Rumunsku. V r. 1932 odjel znovu na Balkán do Bulharska a to pfedevsím do bulharské Macedonie. Vy-zkumu Balkánu vënuje se potom pravidelnë i v prístích letech. V r. 1933 byl na Strandza planinë, vychodním a kaloferském Balkánu v Bulharsku, v r. 1934 v Recku (na Peloponesu), na Kretë, v .r. 1935 opët v Ilecku na Peloponesu, v r. 1936,1937 a 1938 v severním Ëecku, hlavnë v Thrakii, Macedonii, na po-horí Qlympu, Vermionu, Osse, Peristerú atd.Materiái, shromázdény na tëchto cestách oboha.til sbírky Národního musea, a stal se základem velkého poctu prací Dr J. Marana a veiké rady nasich i zahranicních odborniku. Dr J. Mafan pracoval od pocátku pfevâznë jako systematik a faunistik a v posledních letech vënuje se resení dulezitych pro-blémü zoogeografickych a otázce vzniku druhu. Jako odborník systematik5