Bővebb ismertető
KAPITOLA I.
„Nemohu jinak," fekl Fiimore Durand klidné. «Maluji, CO vidím. Jesflize se vám podoba nelíbí, budu az pfílis stasfen, kdyz si budu moci obraz ponechaf."
Markyza profesfovala. Reklá, ze je fo jen malickosf, néco v ocích nebo snad v koufkií levého obocí nebo v ohybu hrdla. Nemohla fíci kde fo jesf, ale dodávalo to její nefefi jakysi lehky nádech nábozenského vyfr-zení, kfery pfece se u ní pfirozené nejevú Kdyby chfél misfr laskavé jenom frosinku zménifi vyraz, bylo by vse uspokojující.
Ale Fiimore Durand, mísfo aby blahosklonné ucinil oc byl zádán, usmál se Ihosfejné a podal palefu a sféfce svému sluhovi, ktery mu jiz cekal po boku, aby ony véci pfijal. Slavny americky porfrefista nenávidél fofiz veskeré pfeházené véci na zemi, jako malífsky sfolek, vázu na sfétce a podobné, fak jako fo ciníval jeho pfed-chüdce Lenbach*) a kdyz pracoval, fu vzdycky jeho sfary sluha mu podal bud' sféfec nebo fubu s barvou, núz nebo fuzku, podle foho, co poffeb'oval, a vsechny fakové véci lezely pfipraveny a spofádány v zasffeném vyklenku.
*) Némecky slavny moderní porfrefista. (Pozn. píeklad.)