Cert a Káca [antikvár]

Opera »Cert a Káca« je první z trojice operních del, jimiz Antonin Dvorák (8. IX. 1841 sí 1. V. 1904) zakoncil svoji zivotní umeleckou tvorbu ve znamení vylucného zájmu o kouzlo pohádkové fantastiínosti. Svym námétem má ze vsech trí nejbHáe lidovému zdroji pohádkové poesíe a jediná z nich je ladena na tón srdeiné veselosti. Spisovatel Adolf Wenig (1874—1940) dovedl pro její libreto pouzít staré íeské pohádky üdové, zpracované píedtím jiz literárne (Bofena Nemcová) i dramaticky (Jos. K. Tyl), a skytnout tak geniální hudební fantasii Dvorákove sdostatek prílezitosti, aby vydala dílo, které umélecky umocnenou a stylisovanou lidovou prostotu spojuje s neodolatelnë zivym smyslem pro cesky rázovité a pfitom roztomile humorné prokreslení postav a scén i s bohatym uplatnením oné kouzelné barvitosti zvukové, která je 2 nejvyznaínejsích sloáek Dvorákova umení. Co snad chybelo libreta na lyricnosti, vynahradil si skladatel tím, s jakou obdivuhodnou sveáestí nápadu i skladebného umu rozvíril v partiture opery hru s thematy, charakterisujídmi príslusníky trí základních skupin postavovych, selské, panské a certovské, jak tato themata navzájem usmernE a jak je zpracoval v neustálé pohoto-vosti ke kazdé dramatické situad, v dumyslnë pestrém strídání a prolinání a pritom v áivém, rozkosnë plynulém proudení. Skladba »Certa a Kád« je dána temito vznikovymi daty: Nádt ptvého dejství zabral dobu od 9. do 14. kvétna 1898, partitura od 17. kvetna do 1. cervence téhoz roku, vesmes na Vy-soké u Príbrame. Tam byl psán také nácrt dejství druhého, a to od 12. do konce íervence, a dne 1. srpna zacata i partitura, na níz ve dnech od 28. srpna do 2. zárí pokracoval Dvorák jako host arch. Josefa Hlávky v Luáanech u Prestic a kterou dokondl dne 29. zárí v Praze. Tfetí dejství vzniklo pak celé v Praze, a to v nácrtu od 14. ríjna 1898 do 29. ledna 1899, V partiture skoro soucasne od 6. prosínce 1898 do 5. února 1899. V dobé od 16. do 27. února téhoz roku byla napsána jeste také orchestrální predehra. Prvotní pfovedení opery bylo na Národním divadle v Praze dne 23. listopadu 1899 za rízení Adolfa Cecha, v leíii redítele Frant. Ad. Subrta, v choreografii Augusta Bergra a v tomto obsazení sólovych úloh peveckych: Jirka — Bohumil Pták, Káca •— Marie Klánová-Panzne-rová, její máma — Ruzena Vykoukalová, cert Matbuel — Vádav Kliment, cert vrátny — Karel Veverka, cert strá^ce — Josef Karásek, knë&a — Rutena Maturová, komorná — Vile-mína Hájková, marsálek — Josef 2izka, muzikant — Hynek Svejda. Velmi zivy a srdecny úspech, s nímz bylo dílo prijato hned pri premiere, zustal jiz opere »Cert a Káca« na ceskych scénách verny, priradiv ji k nejoblíbenéjsím a nej^ivotnejsím dílúm ceské tvorby operní. Jen soubor Národního divadla v Praze provedl ji ai do 11. ledna 1944 celkem 263krát. Klavírní vytah >>Certa a Kád« upravil si skladatel sám, a to v dobé od 6. brezna do 12. dubna 1899. K jeho prvému vydání se zpévy doslo vsak az ctyri roky po umélcove smrti, r. 1908, spolecnym nákladem dëdicu a firmy Mojmír Urbánek v Praze. Následujídho roku prevzala jej do nákladu Hudební matice Umélecké besedy v Praze, která druhé vydání uspofádala r. 1926 a k tretímu prikroáije nyní. O povaze klavírní úpravy skiadatelovy, o zpusobu jejího prvního vydání v roce 1908, jakoá i o tom, jaké revisní zmeny byly v ni provedeny pro tretí vydání na podklade srovnání s príslusnymi predlohami rukopisnymi, podrobne promlouvají »Poznámky vydavatelovy«, pripojené k záveru klavírního vytahu (str. 253—254). V Praze v lednu 1944. O. S.