Concerto B minor for Violoncello and Orchestra [antikvár]

III Introduction to Concerto for Cello. Smetana (1824 -1884) and Dvorak (1841—1904) are the founders of national Czech music as a sdiool ill the 19th century. Both had a profound liking for the opera as the most characteristic form of the romantic national style. Smetana created vigorous and lasting national Czech operas and even his "Bartered Bride" has become the peasant opera par excellence for the whole musical world. On the other hand none of Dvorak's eleven operas had a lasting success. This is one of the proofs for Dvorak's talent for absolute, i. e. instrumental music, whidi Brahms always defended so strongly. But all the same in his works one can find many proofs of talent for the lyric-poetical, the oratoric-choral and the dramatic^pro-gramatic. The special character of Dvorak's instrumental style is marked by the deeply rooted relation to the music of his people together with the studied form of classical music. The Czech village and the constructive spirit of the Beethoven Sonata are the latent poles of Dvorak's inspiration. The natural musician of the people is here closely connected with the artist of form of nearly classical severity. Therefore it was possible for Dvorak to create a signifi» cant and imposing basis to the Czech music under the influence of the conscious national revival (after having again and again shown proof of its original native talent during the centuries, which was of great value to European music) not only with works for Chamber Music, but also with Concertos for instruments as well as symphonies, overtures, etc. Dvorak composed eight viorks for violin, piano and cello with orchestral accompaniment, among that number is one Concerto for Piano, one for Violin and there are two Concertos for Cello. The first Concerto for Cello (with no opus number) is an early work of the year 1865. Thirty years later Dvoi=ak composed the famous Concerto for Cello in b-minor, op. 104. He Úvod ke fconccrtu pro vioíonceíío. Smetana (1824-1884) a Dvoi'ák (1841^1904) !sou zakladatele' ceske národni hudby 19. stoleti. Oba vitele milovali operu, nejvyznam-nejsi formu romantickyA národ-ni'Á slohű. Smetana vytvonlsvymi zpévohrami silné zivotné ceské opery a svou „Prodanou nevestou" stanovil také mimo hranice své uzs! vlasti ideál venkovské lidové opery. Naproti tomu nebylo do-pi'áno zádné z jedenácti Dvofáko-vyA oper dozi'ti se trvalého ús-pechu. To je zároven dükazem o prevaze nadání k absolutní, resp. instrumentáiní hudbé u Dvoi^áka, pro niz se jak známo také Brahms'vzdy úcinné zasazo-val. A prece shiedáváme ve skladbádi Dvofákovych cetne' ly-ricko-poetické, oratorne-sborové a dramaticky-programové ukázky talentu. Zviástní ráz Dvoi'ákova instru-mentáiního siohu jeví Se spojením hluboce zakorenéného poméru k pokiadu lidové hudby a vedo-mého.studia forem klasické hudby. Ceská vesnice a konstruk-tivní dudi Beethovenovy sonaty isou skryté zdroje Dvorákovy inspirace a tvorby. Pfirozeny a pinokrevny hudebník pojí se u ného s formálnim umélcem skoro klasické pn'snosti. Tím bylo Dvo-íákovi dáno, aby vytvoril ceské hudbé ve znamení jeji'ho védo-mého národního obrození (jezto tato Jiz béhem staleti vzdy znovu podávala dűkazy obzvlástního nadání, které bylo celé evropské hudbé ku prospéchu) nejen ko-morní díla, nybrz téz instrumentáiní koncerty vedle symfonií, ouvertur atd. jako dülezity základ velkého formátu. Pro housle, kla-vír a violoncello napsai Dvofák osm skiadeb s pruvodem orchestra, z toho jeden klavírní, jeden houslovy a dva violon-cellové koncerty. První koncert pro violoncello (bez opusového oznacení) je práce z miádí z roku 1865. O tficet let pozdéji vytvoril Dvofák slavny koncert pro violoncello h-molí, dílo 104. Zatim se stal svétoz-námym mistrem, pfedevsím téz svymi zájezdy k anglickym hu» debnim festivalum (od r. 1884). Kdyz mu bylo padesát let, ziskala jej Amerika. Soukromá národní konservatof v New yorku na-