Entwurf einer neuen Ästhetik der Tonkunst (gótbetűs) [antikvár]

„3cí) fűf)tte baft íá) fetn mglífájeé unb feín íafeírtífc^eé 23ud) fcíjretben toerbe: unb bteé aué bem cinen ©runb namíícfj tueíí Dte <5prad)e, tn tccídjer ntcf)t nur gu fcfjreíben, fonbern aut^ ju benfen mír mcttcídjt gegeben tx>are, roeber Dte íatetnífcfye, nocf) Díe engltfdje, nod) bíe ítaífenífd)e unö fpamfcí)e íft, fonbern eíne ©pracfie, t>on beren 2Dorten mir e(d)er ídj cíeííeícfií eínft ím ©rabe »or eínem unbefannten D?ícf)fer mícb oerant= tporten twrbe." 5)ugo non S^ofmannéffjat, „Cin 23rief". er ííterarífd;en ©efíaítung nadj redjt íocfer aneíncnber gefűgt, fínb bíefe Qíufjeícfynurtgcn írt 253aljríjeít baé ®r= gebníé t>on íange unb íangfam gereíffen Uberseugungen. 3n íljnen trnrb eín grőftíeé "probíem mit fd)eínbarer Un= befangeníjeíí aufgeftelít, of/ne baj} ber ©djíűffel 3U feíner felien Ló'fung gegeben a>erbe, sx>eíí baá "probíem auf "?Hen= íí^»enaíter Ijínaué níd)í — töenn űberljattpí — íőébar íft. <2lber eé begretfí írt fid) etne unaufgejaíjlte Pettye mtn= bever pvobíeme, auf bíe tcfj baé Ttadjbenfen berjenígen i'enfe, bte zé beírífft. Denn redjí íange fd)on íjatíe man ín bcr íJlujíí ernfíííc^em ©udjen nícf)t fid) íjíngegeben. entfte^t §u |eber Beit ©eníaíeé unb 23etüunberungs= tr>eríeL, unb ícf> fteííte mícíj ftetó tn bte erfte hetije, bte t>or= űbeqíefjenben gaíjnenírager freubtg ju begrűften; aber mír tDíU eé fdjeínen, baft bte mannígfadjen ÍÖege, bíe befd)rítíen tserben, jtoar ín fdjöne Zeiten fűfjren, aber nídjt - nad) oben. Der ©eíft eíncé SCunftoerfeé, baé Sttaft ber Smpfmbung, baé^enf^íídje, baé ín íf)míft - fíe bíeíben burdj toedjfeínbe 3eíten ttweranbert an SÉert; bíe ftorm, bíe bíefe breí auf* naíjm, bíe 37títtef, bíe fíe atiébrűcfíen, unb ber ©efc&matf, 5