Fotbal to je hra [antikvár]

Zelená je pry barva nadéje. Nadéje na vítézství, a tou kazdá hra zacíná, nadéje na zázitky, které v ni ocekáváme. Zeleny je i trávník, pfitahující uz víc nez jedno století muzskou polovinu lidstva, neboí s ním je spojena hra, kterou si snad kazdy alespon jednou v zivoté zahrál. Není vübec dülezité, zda je ten trávník pfekrásné zbarveny, mékky a hebky, jako tfeba na stadiónu v lon-dynském Wembley, nebo zda se zméní v hrbolaté drnovisté, ci zda na málém plácku pfizpüsobeném pro hru je jen pár stébel trávy, pouze stopa po trávníku. Trávník je symbolem fotbalu, symbolem hry 22 stamiliónü klukü i dospélych muzü, ktefí se pfi pohledu na zeleny pazit vracejí do klukovskych let. Vyznam hry pro harmonicky rozvoj osobností ocenovali i takoví filozofové a pedagogové, jako byli Jean Jacques Rousseau a Jan Ámos Komensky. O hfe her — fotbalu — byly napsány stovky knih, popsány tisíce stránek, a na nich se stfetávaly nejrüznéjsí názory. Avsak ani sebelépe napsané pojednání nemüze postihnout krásu kopané. Neboí kdo nepoznal rozkos z dotyku míce, úspésné klicky, ci zdafi-lych „jeslicek", kdo nezazil napétí okamziku, v nemz prudce vystfe-