Keramické uméní Habánú [antikvár]

ÚVODEMOd svého détství mám nejvíce v oblibé bílé smaltované keramické nádoby zdobené modrym vzorem. At'je to lidové hrncírství, fajáns, nebo porcelán. Kuchyni mé babicky zdobily dva takové korondské talíre, jeden z nich mámé jesté ted'v nasí kuchyni. A kdyz porcelán, müze to byt mísensky s cibulovym vzorem - műj stryc pil z takového sálku caj. Neméi jsem stání, dokud jsme takovou soupravu pred ctyriceti lety nesehnali. Od té doby ji stále rozsirujeme. A kdyz fajáns, tak delftská, urcená pro kachlové krby. Skoda, ze se do bytu, kde bydlím, krb nehodí. Pravdépodobné je tato moje mánie pfícinou, proc mám natolik rád habánskou keramiku. Zcela presné miluji bílé nádoby s modrym zdobením, pokud mozno smaltovanou fajáns z první poloviny XVII. století, zhotovovanou novokrténci - anabab-tisty svycarskymi, italskymi a z Jizního Tyrolska. Samozrejmé není problémem, kdyz predméty vznikly pozdéji, kdyz se na nich krómé kobaltové modri nachází chromová zlut', zelená barva (pri vypalování za vysoké teploty bledozelená, pri nízké teploté tyrkysová) a v málém mnozství íialová barva. (Na stolní soupravé herendského porcéi ánu mé matky byl takzvany motiv chrp, ktery krómé z modrych kvétű sestával také ze zlutych klasű a zelenych listű. Snad proto je mi habánská lceramika tak blízká.) Není také lhostejné, jakého je nádoba tvaru. Dobové vyrobky habánű se odlisují od vyrobkű, které tvorí lidoví hrncíri nebo az do dneska vznikají v porcelánovych manufaktu-rách. Taková odlisnost od obvyklého je primo zádoucí. V tomto krásném albu nalezne zájemce skutecné veiké mnozství (témér sest set) typickych habánskych nádob a ozdobnych predmétű: holby, dzbány, cechovní dzbány s cínovym poklopem i bez néj, láhve, soupravy na korení, nádrze na vodu, umyvadla, lékárenské nádoby, sály, mísy, a konecné talíre, talíre jsou mi nejinilejsí.Talíf má byt velky, jeho okraj siroky a prohluben hluboká. Nevadí, kdyz nemá uprostred ozdobu, nebo jen néjakou nevyraznou, alespon nenarusuje barvu hovézího vyvaru. (Kdy jste jedli naposledy z habánského talíre?) Okraj talíre vsak má byt bohaté zdoben. Prevládat musí kobaltová modr se soumérné umísténymi zlutymi kvéty a ovocem, trochou zelené, napríklad se zelenym véneckem, uprostred kterého se nachází jméno a erb majitele nebo zhotovitele s manganovou konturou, mohlo by to byt mé jméno, kdybych zil pred tri sta sedesáti péti lety. Vedle kvétű a ovoce műze byt na mise pták, na ostatních habánskych predmétech z mé sbírky mohou byt legracní zvírata, napríklad vlk hrající na dudy, i lidské postavy, Cínan kourící dymku, jak je mozno vidét na vyprávéjících kouscích v pozdním delftském nebo cínském stylu, které se nacházejí v této knize. (Némám ani jednu originální habánskou mísu, pouze holícskou nádobu na máslo. Je známo, ze samovládou habánű zijících na uherském území poprvé zviklaly holícské kameninové nádoby.) Mohou mezi nimi byt kousky s mramorovym vzorem, které jakoby maloval predstavitel tachismu nebo díté. Kdyz jsem v détství nalil na papír tus, pod kohoutkem ji nechal roztéct a nakonec ususil, získal jsem takovy pékny obrazec, nutící k zahloubání (copak vidís ve skvrné?). A taky bych nelitoval, kdyby se mezi nimi naslo i nékolik dzbánű se zlutou a modrou glazurou. Na mych talírích ovsem musejí byt karaíiáty a tulipány, které mám ve veiké oblibé, protoze jsou to kvétiny madarské. Jsou ovsem taky turecké, protoze v té dobé Turci obsadili témér celé území dnesního Mad'arska, tu a tam i dalsí oblasti, a také méli tyto dvé kvétiny ve veiké oblibé, jesté vice nez my. (Pokud je to pravdou, Turci s sebou prinesli do Uher tulipány a s nimi i lásku k nim. Alespon néco dobrého jsme od nich dostali.) Ubozí anabaptisté, kterí sem uprchli! Byli nuceni se spokojit se západními a severními Uhrami a Sedmihradskem. Turecky vliv vsak neuskodil jejich italskému renesancnímu vkusu, nybrz spíse dodal zdejsí habánské keramice mad'arského rázu".Némám zádny habánsky keramicky predmét. Je tu vsak tato krásná - a ojedinélá - obrázková sbírka, kde najdeme vedle sebe predméty, které historie od sebe odtrhla a v soucasnosti se skryvají pred nasimi zraky v rűznych sbírkách svéta. Kdyz uchopím toto album, cítím stejnou radost, jako bych vzal do rukou kterykoliv originální predmét (a pritom se nemusím bát, ze jej rozbiji). Dékuji za zázitek, za prílezitost ke snéní.Budapest', 10. ríjna 2011Marcell Jankovicspredseda Národního kulturního fondu Mad'arska