Nástin vyvoje ceského vytvarného umení [antikvár]

UMENi A SPOLECNOSTUkolem teto uvodni stati je nastinit nektere zakladni pojmy mar-xisticke theorie umeni. Doby, kdy mohly existovat nazory, ze marxis-mus ma v^nam jen pro ekonomii a politiku a nejvys snad jeste pro fi-losofii, nenavratne minuly. Dnes je zfejme zejmena zasluhou obrov-ske tvurci prace sovetske vedy ze marx-leninsky svetovy nazor po-vzna§i vsechny vedy a ne v posledni mire theorii a historii umeni na novy vpojovy stupen, pomaha resit otazky drive nefesitelne a odkr^a problemy drive netusene. Nejzavaznejsim jeho pfinosem je, ze posky-tuje temto vedam jedine vedecke pojeti spolecenskeho vyvoje, dmz jim dava pevnou pudu pro kriticke hodnoceni a dalsi tvurci rozvijeni vSeho positivniho, co bylo dosavadnim v;^ojem techto ved vytvofeno. Proto soustfedime pozornost prave k tem otazkam, ktere vyplyvaji z vedeckeho pojimani spolecnosti.1. Umeni jako spolecensky jevV minulosti existovalo mnoho nazoru, ktere nechapaly nebo se sna-zily popirat, ze umeni je jev spolecensky, ai jiz se tvrdilo, ze umeni je bozskeho puvodu, nebo ze je to projev prirodni sily, ktera se na-hodou usidlila v genialnim jedinci, nebo ze je projevem ducha, exis-tujiciho nezavisle na lidech, zijicich v urcitych spolecenskych pome-rech. Zejmena v dobe upadku burzoasni kultury, kdy bylo umeni vytlacovano na okraj spolecenskeho zivota a promenovano v nezavaz-nou hru, aby se mu tak odnala mdznost ucastnit se boje za socialis-tickou spolecnost, pfevladly v nazorech na umeni formalisticke a indi-vidualisticke theorie, ktere naprosto popiraly spolecensky charakter umeni. Formaliste se soustredili na boj proti obsahovosti umeni pod