Praha Husitská [antikvár]

Praha, hlavní mésto Ceskoslovenské socialistické republiky, okouzluje jiz po staletí návstévníky svou nevsední krásou. Sídelní mésto ceského království bylo pfirozenym hospodáfskym, politickym i kulturním centrem, a proto události v ném mély zpravidla celostátm' dosah. Nejinak tomu bylo s husitskou revolucí. V Praze pro ni nejdfíve vznikly sociální i politické pfedpoklady, vytváfela se tu revolucní ideologie a formovaly se rúzné proudy hnutí. Husitská Praha byla svédkem diplomatickych jednání a ideologickych sporü, stejné jako krvavych bojü, ale i vnitfních zápasü mezi jednotlivymi prazskymi mésty. Vyznamu Prahy si byli védomi jak stoupenci revoluce, tak její nepf átelé. Praha stále znstává inspiracním zdrojem stovek umélcü, ktefí ji oslavují ve svych dílech. Proto není divu, ze se veiké pozornosti obyvatel i cetnych zahranicních návstévníkü tésí publikace o tomto mésté. Existují odborné i populárné védecké knihy, které osvétlují rúzné stránky historického i architektonického vyvoje prazské aglomerace. Pfes obsáhlost literatury o Praze mésto ale nadále láká autory, aby je objevovali pro nejsirsí vefejnost z novych pohledú, a tak vyjádfili svüj vztah k Praze a soucasné pfispéli k lepsímu poznání a poucení o rüznych aspektech jejího staletého vyvoje. Tézistém pfedkládané knihy o Praze husitské je její obrazová cást. Umélecké fotografíe dokumentují ctenáfí dnesní vzhled mist, kterymi krácela historie, a odkryvají nékteré detaily unikající pozornosti. Reprodukce starych rytin a maleb evokují atmosféru husitské minulosti Prahy a pifipomínají, jak asi vypadala mista déjü pfed nékolika staletími. Dobové ilustrace pfiblizují ruch bojü, ukazují vyzbroj a vystroj bojovníkü a dávají pfedstavu o podobé vyznacnych osobností. PRAHA PRED HUSITSKOU REVOLUCÍ Prazská kotlina mela rozhodující vyznam v historii ceského státu jiz od jeho vzniku. Oba brehy Vltavy byly ovládány vyraznymi dominantami, na levém brehu stál starsí a vyznamnëjsi Prazsky hrad, na pravém Vysehrad. V podhradí se záhy vytvárela sidlistë, strediska obchodu a remesel, zajisfující i nezbytny chod zivota na obou hradech. Nejdulezitëjsi osada vznikla na vyhodném misté na pravém brehu Vltavy, primo proti Prazské-mu hradu. Nejenze lezela u príznivého brodupres feku, ale krízily se zde i cesty dálkového obchodu a vedla tudy komunikace spojující Prazsky hrad a Vysehrad. Misto se záhy stalo proslulym centrera duchovniho i kulturniho zivota, které nemé-lo V ceském státé obdoby. Péci panovniku se oba prazské hrady prestavbami raénily, zdokonalova-lo se opevnéni, vyrustalo mnozstvi cirkevnich a svétskych staveb. Pochopitelné ani osada na pravém brehu Vltavy nezustala pozadu. S prohlu-bujici se délbou práce se zvétsovala sociálni diferenciace obyvatelstva. Rostoucí bohatstvi zdejsich obchodníkú podnítilo i zménu charakteru zástavby. Nabyté bohatstvi totiz lépe chránily kamenné domy, kterych postupné v okoli trzisté pribyvalo. Sidlisté ziskávalo mëstsky ráz. Ten dotvorilo kamenné opevnéni, které obemklo Prahu v letech 1230 - 1250. Hradebni pás mësta mëril kolera 1700 ra a obranu zpevnovalo tfináct bran a vëzi, z nichz nëkteré dosahovaly vyse az 30 m. Pred hradbou byl asi 10 m siroky parkán, na jehoz vnéjsi strané stála nizká parkánová zed, lemujici vnitrni stranu prikopu. Tento systém opevnëni odpovidal pozadavkum tehdejsiho vojenstvi a do-tvoril obraz Prahy j ako typického stredovëkého mësta. Soucasnë se stavbou hradeb a osidlovánim volného prostoru vyvstala i potreba méstské samosprávy a vojenského systému obrany mésta. Sjednocovaci proces byl zavrsen kolera roku