Základy obecné jazykovedy [antikvár]

1.1.1 Jazyk jako pojem a slovo Centrálním termínem jazykovédy je slovo jazyk; jeho objasnéní a vy-mezení je nezbytné pro správné pochopení jejího predmétu. Vyraz jazyk se obvykle uvádí ve slovnících jako víceznacny: srov. SSC 1) svalnaty pohyblivy orgán v dutiné ústní, 2) co se podobá jazyku, napr. jazyk v boté, 3) soustava vyjadrovacích a sdélovacích prostredkú vlastní urcité-mu spolecenství jako nástroj myslení a dorozuméní. Vedle toho se ovsem uvádéjí i dalsí vyznamy prenesené jako: ,vypláznout na nékoho jazyk', ,slapat si na jazyk' (= spatné vyslovovat) — k vyznamu 1, ,mluvit s nékym spolee-nym jazykem' — k vyznamu 3 atd. V latiné je 1. vyznam vyjádren slovem lingua (z pűv. dingua, které se druhotné sblízilo se slovesem lingo — ,lízat'), jez mélo také preneseny vyznam 3, napr. lingua Greca, lingua Latina, ale téz vyznam ,rec" ,mluvení', napr. libera lingua — ,otevrená ree'. V obou téchto prenesenych vyznamech (nikoli ve vyznamu 1) bylo lat. lingua synonymní se sermo. S podobnym roz-dflem lingvistického termínu se setkáváme i v némciné Zunge vs Sprache/ Sprechen, v anglictiné tongue — language/speech aj. Ale v jinych jazycích, napr. slovanskych, takové rozlisení není. Jak ukazují uvedené príklady (ceské i latinské), není vyznam 3, ktery nás zde zajímá predevsím, jednoznaeny a v rúznych kontexteeh múze mit rűzny smysl. Srov. (1) O vládá dva jazyky. (2) Jazyk tohoto autóra je velmi pestry. (3) V jednání nenasli spolecny jazyk. (1) predpokládá interpretaci: je nadán dispozicí vyjadrovat se dvéma rúzny-mi jazyky; (2) jazykové projevy tohoto autóra se vyznacují bohatstvím pouzi-tych jazykovych prostredkú; (3) nemohli se spolu dohodnout pro rozdílná stanoviska k projednávanym otázkám. Jak je vidét, vyznam (3) uz prekracuje hraniei jazyka jako lingvistického pojmu. F. de Saussure (1916), svycarsky jazykovédec poc. XX. století (srov. 5.4), roziisii tri rúzné aspekty jazyka a pouzil k jejich oznacení trí francouz-skych vyrazú, které Ize prelozit do cestiny (ovsem nepresné) slovem jazyk: la langue, la parole, le langage. Vytvofil tak tri rozdílné termíny, oznacující tri odlisné jazykovédné pojmy. a) Langue (angl. language, ném. die Sprache, rus. jazyk, pol. jezyk) je sys-tém pravidel (norem, zásad) podvédomé respektovanych mluvcími prí-slusného jazyka. Konkrétné: je to systém pravidel, na jehoz podkladé mluvcí, uzivatelé materského jazyka jsou schopni rozpoznat, které z vyrazú, jichz uzívají, jsou gramaticky správné a které ne; anebo je to systém